aneb jeden z panově na erasmu ve Francii

Návraty

27. 1. 2009 12:45
Rubrika: zprávy
Inu prázdniny skončily a tak byl v sobotu 24.1. čas vydat se na cestu zpět do Toulouse. Ráno bylo opět těžké rozloučit se se štací, ještě nás to čeká dvakrát. Snažím se na tom ale najít pozitiva. To, že je pro nás tak těžké se rozloučit, je, myslím, dobrým signálem pro náš vztah. Ve frontě na boarding potkávám Hejtiho. Ještě že má EasyJet usazování pasažerů volné a tak si můžeme sednout vedle sebe. Cesta do Londýna příjemně uběhla v družném hovoru o létání, cestování, jazycích, signálech, Frankiem30, facebooku… Na nádraží Londýn Gatwick se loučíme, Hejti pokračuje na jazykový kurz do Brightonu, mě čeká nějakých 5 hodin čekání na letišti. Učím se, jím a rozhoduji se navštívit místní letištní kapli. Byl jsem zvědavý jak bude vypadat. Podle cedule Multifaith chapel, kde byl sice v centru kříž, ale okolo ještě také hvězdy a půlměsíce a potom značky, které jsem ani neznal, jsem očekával strohou, nevýraznou, bezpohlavní místnost. Byl jsem příjemně překvapen, když jsem vevnitř našel kříž, obraz Krista a hlavně Pána Ježíše v eucharistii. Ještě také jednoho spícího pána a množství Biblí a Koránů v různých světových jazycích. Přečetl jsem si tedy nedělní evangelium ve francouzštině, pomodlil se a už tu byl čas jít se odbavit k letu do Toulouse. Kontroly na Gatwicku jsou opravdu přísné a tentokrát můj batoh vzbudil takovou pozornost, že se jej security rozhodla prohlédnout pořádně. Pracovník ostrahy začal vyndávat mé věci, jednu po druhé. Cukaly mi koutky, když opatrně vyndával chleba s řízkem, foťák, fonendoskop, učebnici, maminčiny škvarkové placky, glukózový cukr pro kamaráda, plavky…a skoro všechno to projížděl speciálním detektorem. Kupodivu výbušniny ani drogy nalezeny nebyly. Po opětovném sbalení věcí jsem se mohl nalodit do dalšího letadla a odletět směr Toulouse. Po cestě nás provázely celkem slušné turbulence, aspoň to bylo takové akční. Ale akční závěr měl teprve přijít. Po dosednutí na letišti ve svém dočasném působišti jsem si stoupnul na zastávku a s několika dalšími pasažéry čekal na příjezd autobusu. Asi po 10 minutách přišel jakýsi muž a řekl nám, že žádný autobus dnes nejezdí. Proč? Prefekt prý kvůli vichřici zakázal vyjíždět všem autobusům do jedné hodiny v noci. Co teď? Taxi se mi brát z finančních důvodů nechtělo, pěšky je to ke mně možná 10km…Probudil se ve mně poutník Compostelský, konkrétně jeho stopařská část. Tolik lidí tu přece musí jet autem do Toulouse! Začal jsem obcházet stojící a odjíždějící auta a ptal se, zdali by mě nevzali do Toulouse. Jedni tam nejeli, jiní nechtěli vzít, úplně se mi připomnělo naše stopování do Španělska, stejné reakce, stejné výrazy obličejů. Pomalu jsem začínal ztrácet naději, když tu náhle vidím, jak se někdo snaží roztlačit auto. Okamžitě jsem se k němu rozběhl s nabídkou pomoci. Až později jsem se dostal k úvaze, jestli bych běžel stejně rychle, kdybych sám nic nepotřeboval a musel jsem si přiznat, že asi ne. Povedlo se! Motor naskočil, slečna mi vřele děkovala a já se jakoby mimochodem zeptal, zdali se svým přítelem nejedou do Toulouse. Jeli. A ona mi nabídla, že mě vezmou. Juchů, nečeká mě noční pochod! A tak jsem si cestou v autě říkal, jak je skvělé, že máme Boha, který se stará. Až na pokoji jsem se dozvěděl, že ten den řádila ve Španělsku a jihozápadní Francii vichřice, která zabila kolem 20 lidí a ochromila leteckou i silniční dopravu. V Toulouse by si měli dávat zvláštní pozor ve dnech, kdy se sem vracím. Posledně v ten den po teroristickém útoku hořela synagoga…
Zobrazeno 1652×

Komentáře

Tahy

To už budeš zas tady??:o)<br />
Alespoň budem moc dát tu basu:D<br />
Těšíme se

fanda

No tak to je úchvatné, Hynku :D<br />
Přivez na diecézko nějaké francouze, Oui?

Zobrazit 16 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková